i
Lávka přes Dřetovický potok zaujala architekty

Pracovníci KÚ se tradičně věnují materiálovému výzkumu v oblasti betonů a cementových kompozit, což vedlo k vyvinutí vysoce pevnostního vlákno-cementového kompozitu ze skupiny materiálů UHPC neboli Ultra High Performance Concrete. První stavbou zhotovenou z tohoto materiálu je lávka přes Dřetovický potok.

Lávka postavená z tenkostěnného a pouhé tři centimetry silného betonu je unikátní kombinací statického řešení, technologie materiálu a prvotřídní výroby, kterou navrhli vědci z KÚ ČVUT. Materiál má jedinečné složení, zpracovatelnost a pro cementové hmoty neobvykle vysokou mechanickou pevnost v tlaku a tahu. To otevírá prostor pro návrh dříve nerealizovatelných konstrukčních prvků.

Od odvážného snu k realitě

Příběh netradiční lávky, instalované v roce 2019 ve Vrapicích u Kladna na pěší cestě mezi vsí a hřbitovem, začíná v roce 2015. Představa architektů se zhmotňuje v návrh skořepinové obloukové lávky s průřezem ve tvaru písmene U, dlouhé asi 10 metrů a zakřivené v prostoru ve svislém i vodorovném směru.

Tvůrci už při zpracování prvních návrhů chtěli dosáhnout dokonalého souznění krajiny, místní sochy „Strážce“ a lávky samotné. Představa skořepiny počítala s tloušťkou stěn a pochozí desky v rozmezí 30 až 50 mm. Typickým materiálem pro takovýto návrh by dříve byla ocel, zde se však od začátku počítalo s využitím UHPC.

Nové a neodzkoušené postupy

Od začátku vznikaly pochybnosti – realizace představ architektů nebyla snadná. Statické řešení, technologii materiálu, bednění a výrobu lávky zajistili na Kloknerově ústavu ČVUT, ale bez úzké spolupráce se společností KŠ Prefa, s. r. o. by tenkostěnná oblouková lávka nemohla vzniknout. Samotný proces výroby byl namáhavý. Bylo nutné vytvořit nové technologické postupy, které se výrazně odlišují od dosud používaných metod.

Navržený tvar lávky podrobili pracovníci KÚ nelineárním statickým analýzám, které potvrdily způsobilost konstrukčního systému. Z hlediska materiálu je unikátní nosná funkce UHPC, který je vyztužený pouze rozptýlenou vláknovou výztuží, nikoli ocelovými pruty, jak je pro betonové konstrukce obvyklé. I z tohoto pohledu je lávka zcela výjimečná.

Požadavky na spolehlivost materiálu

První komplikovanou úlohou se ukázala výroba tvarově složitého bednění zajišťující plynulé oblé křivky lávky. Bylo nutné, aby stavební materiál umožnil vyplnění formy bez kaveren a makropórů, a vytvořil hladké a esteticky přístupné povrchy. Tato zdánlivá drobnost byla předmětem řady praktických testů, než bylo dosaženo přijatelného výsledku.

Následovala samotná výroba lávky, tedy vlastně dvou. První byla zkušební, na ní se vyzkoušela technologie lití. Výsledek byl ohromující. Třicet mm široké stěny zábradlí a obloukové dno byly dokonale vyplněny UHPC. Výsledek doplňkové zatěžovací zkoušky byl také velmi dobrý a splnil očekávání. Následně proběhla betonáž tentokrát lávky číslo dvě.

Lávka č. 2

Operace se úspěšně zdařila a lávka č. 2 byla připravena na zátěžovou zkoušku. Ta prokázala způsobilost k užívání. Elegantní černý most z probarveného UHPC, povrchově patinovaný leptáním, byl v roce 2019 instalován společností KŠ Prefa s.r.o. na své stávající místo ve Vrapicích, a od té doby slouží svému účelu.

Unikátní tvar i použitý materiál přilákal velkou pozornost a o lávku je velký zájem. V roce 2019 byla nominována na Českou cenu architektury a prestižní cenu vyhrála. Komentář jednoho z posuzujících odborníků hovoří za vše: „Zdá se, že se díky extrémně tenké formě vznáší. Když na lávku dorazíte, okamžitě pocítíte potřebu dotknout se jejích boků a budete udiveni tím, že se na omak podobají kůži“. Tvůrcům se tedy povedlo povznést obyčejnou lávku na umělecké dílo a její jednoduchý design na architektonický skvost.

  • Autoři architektonického návrhu: Ondřej Císler / AOC, Petr Tej / Kloknerův ústav ČVUT v Praze
  • Autoři technického řešení: Petr Kněž, Petr Tej, Jiří Kolísko / Kloknerův ústav  ČVUT v Praze
  • Autor sochy: Jan Hendrych
  • Technologie výroby: Jiří Kolísko, David Čítek, Petr Vrbata / Kloknerův ústav ČVUT v Praze
  • Realizace: KŠ Prefa, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
  • Fotografie: Boys Play Nice

Kloknerův ústav

Kloknerův ústav, odloučené a samostatné pracoviště ČVUT, má nezastupitelné postavení v rámci Prahy i celé ČR, zejména v rámci mezinárodní spolupráce ve výzkumu a standardizaci.

Mohlo by vás zaujmout

100 let Kloknerova ústavu

Další příspěvky na blogu

Seminář JCSS 2024

Seminář JCSS 2024

Seminář JCSS “Bezpečnost konstrukcí – dosavadní pokrok a budoucí výzvy”22.-23. května 2024Bezpečnost konstrukcí je ovlivněna mnoha nejistotami souvisejícími s materiálovými a geometrickými vlastnostmi, chováním konstrukčního systému, účinky zatížení a degradace atd....