Výzkumné projekty
Vnitřní soutěž ČVUT

Koroze ocelí

Ing. Tomáš Chobotský

Průřez výzkumnými projekty uskutečněnými na Kloknerově ústavu

Rok

2023

Označení

Vnitřní soutěž ČVUT

Název

Koroze ocelí – příprava online podkladů

Řešitel

Ing. Tomáš Chobotský

Koroze ocelí – příprava online podkladů

V rámci Vnitřní soutěže 2023 na podporu rozvojových projektů Kloknerova ústavu ČVUT v Praze za podpory MŠMT ČR byl vyřešen projekt „Koroze ocelí – příprava online podkladů.“ Byly připraveny podpůrné nástroje pro studenty i vyučující předmětů doktorského a magisterského studia KÚ, FA a FSv. Podpůrné nástroje pro studenty i vyučující se zaměřily na předměty zabývající se korozí kovů:

1) tři prezentace jsou dostupné online

2) videonahrávka zpřístupnila korozní pokus studentům, kteří se nemohou zúčastnit realizace v laboratoři.

Prezentace zaměřující se na chemické předúpravy povrchu kovů: Chemické předúpravy povrchu kovů

Konverzní povrchové úpravy: Konverzní povrchové úpravy

Klasifikace kovových povlaků: Klasifikace kovových povlaků

 

Videonahrávka Evansova experimentu

Evansův experiment vizuálně lokalizuje průběh jednotlivých dílčích korozních reakcí. K vizualizaci se používá specifický expoziční roztok, který urychluje průběh vlastního elektrochemického korozního poškození (přítomnost NaCl) oceli. Původně bezbarvý expoziční roztok se v blízkosti probíhající anodické korozní reakce (oxidace železa) zbarvuje do modra (vznik specifických komplexů železa s Fe2+ s modrým zabarvením, vznikají z K3[Fe(CN)6], který je obsažen v expozičním roztoku). Průběh katodické korozní reakce v majoritním rozsahu je signalizován přítomností růžového zabarvení roztoku. Toto zabarvení vzniká přítomností fenolftaleinu v expozičním roztoku, který se zbarvuje v oblastech kde dochází k nárůstu pH. Během katodické korozní reakce dochází k nárůstu pH expozičního roztoku vlivem redukce atmosférického kyslíku.

Dle výsledků experimentu probíhá katodická korozní reakce na okrajích kapek expozičního roztoku, což lze vysvětlit snazším přístupem atmosférického kyslíku. Anodická korozní reakce probíhá uvnitř kapek a na defektech ocelových hřebíků, což je způsobeno nejvyšší přítomnou koncentrací Fe2+ (na defektech dochází k urychlení anodického korozního děje). V defektech povlaku žárového zinku (proraženo až na ocelový podklad) nedochází k přednostní anodické korozní reakci, protože je podkladová ocel chráněna povlakem žárového zinku a to mechanizmem katodické ochrany obětovanou anodou.

Ačkoli je tento experiment velmi starý a po odborné stránce již překonaný, může posloužit jako velmi dobrá studijní pomůcka při demonstraci elektrochemického korozního děje.

Video: