i
Štvanická lávka

Z Karlína do Holešovic pěšky i na kole. V Praze otevřeli Štvanickou lávku

Praha v pátek odpoledne otevřela novou lávku spojující čtvrti Karlín a Holešovice. Štvanická lávka je dlouhá přibližně 300 metrů a pyšní se konstrukcí z ultra vysoce hodnotného bílého betonu. Řeku v tomto místě bylo dosud možné překonat jen přívozem. Stavba lávky vyšla na 352 milionů korun.

Stavět se začala v lednu 2022 a její pochozí šířka je čtyři metry, u rampy na ostrov Štvanice pak tři metry. Most je osvětlen LED pásy ukrytými v madle zábradlí, nebude tedy vznikat zbytečný světelný smog.

Mezi Karlínem a Štvanicí lávka překlenuje koryto Vltavy o šířce 38 metrů a mezi Štvanicí a Holešovicemi šířka koryta činí dokonce 149 metrů. Poslední pole mostu u holešovické strany je možné zvednout tak, aby odolalo i průtoku tisícileté vody. Stavba má také drobné spáry, kterými bude odtékat dešťová voda.

„Konstrukce je navržena jako takzvaná segmentová, to znamená, že se skládá z padesáti segmentů, které mají délku přibližně 5,5- 6 metrů. Ty jsou vzájemně sepnuty podélným přepětím. Takto tvoří celek mostní konstrukce,“ vysvětlil Novinkám konstruktér lávky Jan Mourek.

Naším cílem bylo, aby lávka působila jako přirozená křivka, která se vine prostorem. Zároveň jsme nechtěli, aby šla příliš do výšky. Navrhnout tuto stavbu bylo náročné konstrukčně i staticky, kvůli plynulosti provozu jsme však nechtěli mít žádné schodiště, žádné jiné napojení, pouze rampu,“ shodl se kolektiv autorů nové lávky.

Zajímavostí je, že zakončení madla na karlínské straně je v podobě koní, na té holešovické zase v podobě býků, ostrov Štvanici pak zdobí zajíci.

Lávka je osazena sochou Řeka od Jana Hendrycha. „Ta socha vznikala jako představa řeky, která není čistá jako potůček, ale už je zkomolená přehradami a dalšími civilizačními zařízeními,“ vysvětlil Hendrych. Doplnil, že sochu vyrobil již v 70. letech minulého století a u něj v ateliéru ji přímo pro lávku vybral architekt mostu Petr Tej. Autorem bronzového madla lávky je sochař Aleš Hvízdal.

Lávka měla být otevřena už v únoru, stavebníci ale narazili na nečekané překážky. „Ve Vltavě se objevily obrovské kameny ve dně koryta, které bylo velmi složité provrtat, aby se tam mohly vytvořit základy pilířů mostu,“ upřesnil architekt Petr Tej.

Z hlediska použitých přístupů stavbou unikátní a po nedávných zátěžových zkouškách doufám, že je i stavbou bezpečnou. K tomu všemu zapadá také do konceptu města krátkých vzdáleností,“ řekl primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda z koalice SPOLU.

Lávka se původně měla jmenovat HolKa, tedy podle čtvrtí Holešovice a Karlín, místopisná komise pražského magistrátu ale nakonec rozhodla o názvu podle ostrova, na který lávka odbočuje.

Zdroj: Novinky.cz

Na vzniku Štvanické lávky se podíleli členové Kloknerova ústavu ČVUT v Praze:

Petr Tej (autor návrhu),
Jan Mourek (autor návrhu),
Aleš Hvízdal (autor návrhu),
Petr Kněž (statické a dynamické výpočty),
Oto Melter (konstrukce kloubu a zdvihu),
David Čítek,
Karel Hurtig ,
Jiří Kolísko (technologie UHPC),
Miroslav Vokáč,
Petr Bouška (statické a dynamické zatěžovací zkoušky),
Petr Vrbata.

 

Rozhovor ČT24 s architektem a mostním inženýrem Petrem Tejem z Kloknerova ústavu ČVUT v Praze.
Rozhovor s mostním inženýrem Janem Mourekem z Kloknerova ústavu ČVUT v Praze.

K dispozici zde: https://tn.nova.cz/videa/4950-zive-vstupy-a-rozhovory/374776-praha-z-nove-perspektivy-stvanicka-lavka-pro-pesi-i-cyklisty-je-otevrena

Kloknerův ústav

Kloknerův ústav, odloučené a samostatné pracoviště ČVUT, má nezastupitelné postavení v rámci Prahy i celé ČR, zejména v rámci mezinárodní spolupráce ve výzkumu a standardizaci.

Mohlo by vás zaujmout

100 let Kloknerova ústavu

Další příspěvky na blogu

Seminář JCSS 2024

Seminář JCSS 2024

Seminář JCSS “Bezpečnost konstrukcí – dosavadní pokrok a budoucí výzvy”22.-23. května 2024Bezpečnost konstrukcí je ovlivněna mnoha nejistotami souvisejícími s materiálovými a geometrickými vlastnostmi, chováním konstrukčního systému, účinky zatížení a degradace atd....